Hranice

Je ve všeobecné známosti, že krajské hranice v současnosti hrubě nerespektují zemské hranice. Podrobný průběh můžete najít na (dočasně nedostupných) dalsimoravak.wordpress.com, kde najdete taky průběh hranice v rámci katastrů obcí. Průběh hranice v kontextu obcí je však vidět na (funkční) mapě možné budoucí podoby hranice (moravské obce jsou vyznačeny zeleně) alespoň v autorově novějším článku, věnujícím se tomuto tématu.

Zde je uveden stručný popis západní hranice Moravy (nejstručnější možný vzhledem k současnému členění státu):

Z Jihočeského kraje patří na Moravu:

Z kraje Vysočina patří na Moravu:

Z Jihomoravského kraje patří na Moravu:

Z Pardubického kraje patří na Moravu:

* V okrese Třebíč se nachází poblíž hranic s okresem Jihlava také Opatov, který je ovšem na Moravě. Zde uvedený Opatov se nachází západně od Jihlavy poblíž Vyskytné, tedy v Čechách.

** V obvodu obce z rozšířenou působností Polná se nachází dvě obce Věžnice. Jedna z nich (SSZ od Polné) je už v okrese Havlíčkův Brod, tedy v Čechách, druhá z nich (JJV od Polné, poblíž dálnice D1) je v okrese Jihlava, na Moravě.

Pozn.: Účelem tohoto seznamu je především poskytnout informace o tom, jestli se určitá obec nebo částo obce nachází na Moravě. Nezahrnuje tedy drobné změny hranic katastrů po roce 1948. Pro podrobné informace o historickém průběhu hranice (např. terénní výzkum) není vhodné používat současné katastrální mapy a tyto úpravy zohlednit. Tomuto tématu se věnuje portál Bomosil.eu.

Mapa resp. obrys země Moravskoslezské

V současnosti je výběr map Moravy, na kterých je dostatečně přesně zakreslena její západní hranice, poměrně malý a žádná ze současných existujících nebyla vhodná (např. u nich chybí zeměpisné souřadnice). Proto byla vytvořena jednoduchá mapa shromážděním souřadnic hraničních bodů a na jejich základě základní obrys. Dále byla přidána pozice většiny měst. Kliknutím zobrazíte větší verzi v svg.

Zobrazovací metoda z koule na plochu byla zvolena jedna z nejjednoduších zobrazení (rovnoběžky vodorovné a vzdálenosti poledníků jsou stanoveny stejně jako ve skutečnosti (r×cos φ), tj. zachovává se velikost plochy), která by měla být pro tuto malou část zeměkoule dostačující.

Použité souřadnice jsou také použity na vyznačení obrysu Moravy na mapách googlu:

Následující animace zobrazuje pohybující se moravské kraje. Použité zobrazení je S–JTSK.

Struktura území ČR

Pro potřeby různých statistických zpracování byl upraven jeden soubor ČSÚ tak, že k jednotlivým byla dopsána příslušná země (C - Čechy, M - Morava, S - Slezsko). Pokud je daná obec na obou stranách hranice, je označena dvěma písmeny, přičemž první značí tu zemi, kde je větší část (např. MC znamená, že obec je převážně na Moravě a část leží v Čechách). Soubor si můžete stáhnout zde. Pomocí různých filtrů by tak pomocí ní měly jít relativně jednoduše získat různá data o Moravě jako celku, pokud jsou k dispozici data o jednotlivých obcích (obce jsou ve stavu k roku 2007).

Části obcí - historické země

Následující přehled přináší podrobnější přiřazení historických zemí k jednotlivým částem obcí (aktualizováno podle stavu v roce 2013). Tato tabulka nezahrnuje české obce, vyjma východního okraje Čech podél zemské hranice.

Narozdíl od Moravy a Čech, které si v průběhu staletí zachovávaly poměrně výraznou územní jednotu (změny se zpravidla týkaly jen okrajových území), Slezsko procházelo poměrně bouřlivým vývojem. Jednotlivá slezská území v ČR tak mají poněkud odlišnou historii, která je v přehledu zohledněna. Následující přehled zachycuje přehled území, uložených ve výše uvedeném souboru ve sloupci zem:

V průběhu historie se pochopitelně částečně měnila i příslušnost k jednotlivým zemím, je tedy použita hranice z roku 1918, pouze mezi Niským knížectvím a Opavskem je použita hranice z roku 1850, kdy Niské knížectví zaniklo jako správní jednotka.